Severozápadní hranice Žižkova
Do poloviny 70. let 19. století tvořily výraznou hranici mezi Žižkovem a pražskými městy pražské hradby. I po jejich zboření však zůstala další překážka plynulejšího propojení uličních sítí tehdejší Prahy a Žižkova: železnice. Ovšem obě hlavní žižkovské tepny (tj. ulice s původními názvy Husova a Karlova, dnes Husitská–Koněvova a Seifertova–Táboritská) obě „železné dráhy“ (Českou severní dráhu i dráhu spojovací) překonávaly podjezdy, což dopravní propojení usnadňovalo. Rozmach železnice mnohdy vedl k zániku oblíbených míst, příkladem může být bývalá usedlost a hostinec Krenovka (Husitská čp. 42), od poloviny 19. století postupně adaptovaná na drážní objekt Pražské spojovací dráhy. Soubor dochovaných kolejišť a staveb Pražské spojovací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupské pražské dráhy dokládá vznik a vývoj železniční dopravy v Praze od poloviny 19. století. Přirozenou hranici mezi Karlínem a Žižkovem tvořenou výrazným útvarem vrchu Vítkova se podařilo narušit až v 50. letech 20. století proražením tunelu pro pěší (dnes Žižkovský tunel).
